Záchranný program
Záchrana zvířat v MiniZOO Blondies, z.s.
Když si člověk koupí zvířátko, občas ho překvapí, jak moc vyroste, nebo kolik toho sní, nebo prostě zjistí, že péče o něj je nad jeho člověčí síly. Je fajn, když si to majitel uvědomí včas a zvířátku prostě najde nový domov. Bohužel občas člověk nechá dojít situaci příliš daleko, až je to pro zvířátko životu nebezpečné, v horším případě je taková nesprávná péče v jeho očích tou nejlepších. I v dnešní době existují kultury, pro které je zvíře jen stroj na práci či člověčí potěchu, bez patřičné péče, hraničící se znaky týrání.
Pokud můžete pomoci finančně, budeme rádi za jakoukoliv částku, na náš nový transparentní účet:
2202685692 / 2010
Zlomek příběhů zachráněných zvířat v MiniZOO Blondies z.s. Vám nastíníme, třeba to pomůže v další osvětě chovu.
Příspěvky jsou řazeny > nejnovějšími nahoře.
Vzhledem k tomu, že chováme také koně, záchrana koní v nás vždy zanechá velkou a nesmazatelnou stopu.
Příběh klisny Káji na řetězu ze slovenské osady
Nejnovějším naším přírůstkem 09/2023 je Kája. Týraná Kája. Kája na řetězu. Zlomená Kája. Strakatá kobyla už patrně vyššího věku, bez jakékoliv tělesné masy, doslova kostra potažená kůží. Naprosto odevzdaná, bez jiskry v oku, citlivá na jakoukoliv manipulaci, ne však zákeřná. Jakýkoliv dotyk pro ni znamená očekávání hrůzy z bolesti, která ji od člověka čeká. Také ona svůj život trávila na řetězu, stopy ostnů zařezaných v krku jsou patrné i nyní, po měsíční léčbě zanícených boláků. Naštěstí kopyta i zuby se zdají být v pořádku, veterinář dokonce tvrdí, že ani nemusí být stará, podle zubů vypadá mladší než podle člověkem poškozené tělesné schránky. Kobylce byly tedy udělány kompletně zuby, několikeré odčervení a očkování, několikerá korekce přerostlých kopyt.
Zatím máme pěknou pastvu, a to i přes podzim který je v plném proudu. Z obavy před schvácením je kobylka na zeleném přes den několik hodin, jinak je doma na letošním velmi kvalitním seně /díky přírodě za něj/. Není zapotřebí ji zavírat do stáje, režim ji vyhovuje, nestrádá, ráno když přicházím k výběhu, řehtá na mě! Při prvním zařehtání pouštím slzu, další znamení, že je Kája šťastná :). Tak dušičku se nám daří vyléčit, ještě tu tělesnou schránku. Musíme ji dostat do kondice správnou stravou, přikrmem a to hlavně z velké části před nadcházející zimou. Speciální granule, sladový květ, rýžové otruby, rostlinný olej .. to vše je velmi finančně nákladné.
- Pokud můžete pomoci finančně, budeme rádi za jakoukoliv částku, na náš transparentní účet: 2202685692 / 2010
- Případně nám můžete zaslat granule, které pro kobylku kupujeme, většinou obchody umožňují zaslání na jinou doručovací adresu než je vaše, granule nakupujeme zde: https://www.animalfeed.cz/pur-luzerne-25-kg-jemne-lisovane-granule/
- Bohužel už 14dnů vkuse prší, ale i přesto ji chceme dopřát alespoň ve dne pohyb po pastvině, proto ji dáváme deky. V takovém počasí však deky velmi špatně usychají, máme jen dvě na výměnu. Potřebovali bychom koupit alespoň ještě dvě, obě nepromokavé. Kájinka má deky ve velikosti 100-105cm.
Děkujeme!
O její rekonvalescenci Vás budeme informovat! Držte nám palce!
- Na ježečky, jejich léčbu a hlavně rekonvalescenci můžete přispět na náš nový transparentní účet: 2202685692 / 2010
Želva pardálí
želvy pardálí jsou na delší psaní, doplním jakmile se z šoku vzpamatuji.
Želva uhlířská
Před několika lety nás kontaktovala paní s nabídkou želv uhlířských. Neváhali jsme a vyrazili do Olomouce, plní zvědavosti a očekávání. Na místě nás čekala velmi milá paní, se kterou by se dalo povídat dlouhé hodiny. Želvy byly krásné, velké kolem 30cm. K nim jsme dostali veliké terárium, další terárium na menší ještěrku, které snad využijeme, krmení, podestýlku, no prostě komplet výbava. Želvy se mnou jely na předním sedadle a celou cestu jsem se na ně dívala, nemohla jsem uvěřit, že nám někdo daroval takové krásné velké želvy :).
O pár let později podobný telefonát, s podobnou nabídkou 2 stejně starých želv uhlířských! Hurá, naše skupina těchto úžasně kontaktních želv se rozroste o další členy! Parkuji u domu na udané adrese, nesu s sebou dva boxy, paní už mne čeká, a zvědavě se ptá "Nač ty velké boxy?". Unavená z dlouhé cesty mi snad ani dotaz nedochází.... až zpětně si uvědomuji, jak přesný byl! Na chodbě domu mne čekala krabička, malá krabička, říkám si, že tu druhou paní teprve přinese? Ouha, paní sebevědomě otevírá onu krabičku a v ní dvě malinké zubožené, zdeformované želvy uhlířské. Paní si byla zcela jistá věkem, protože v té době když je pořídili, šli jejich děti do školy. V hlavě a před očima mi vyskakovalo srovnání našich stejně starých, velkých 3kg želv a přede mnou ležících několika set gramových želvích miminek. Paní mi vypráví příhody se psy jak želvy vzali z venkovního výběhu a kousali, až jsem zjistila, že už nechci nic slyšet, vlastně chci jet zpátky domů a nějak želvičkám pomoci. Celých 280km zpět přemýšlím proč??
Doma zjišťujeme skutečný stav želviček, který je bohužel ještě horší, než se prvně zdálo. Obě želvy mají zdeformovaný krunýř /pokousáním psem/, čímž bohužel došlo k poškození nervů zadních končetin, které jsou zcela nefunkční. Obě želvičky tahají zadní kočetiny za sebou, naštěstí přední končetiny fungují, zdá se, bez poškození. Poškození krunýře u želv by mohlo být jen kosmetickou vadou, bohužel v tomto případě jsou želvy poškozené na zbytek života.
Obě želvičky dostaly nové terárium, do něj tolik potřebné vyhřívací infra i uvb žárovky, plochou misku na krmení, misku na vodu. Bohužel lignocel ani písek želvičky mít v teráriu mít nemohly, nešlo jim se po něm pohybovat. Zkoušeli jsme, co jim vyhovuje, až jsme nakonec smíchali kačírek 5-10mm s lignocelem, o něm byl pohyb jen prostřednictvím předních nohou o poznání snazší.
EDIT:
07/22 Želvičky si velmi dobře zvykly na pobyt v teráriu, velmi hojně tráví čas od infračervenou žárovkou, rády si nahřívají domeček :). Obě želvičky krásně baští, avšak jedna stále zaostává v růstu.
09/22 Bohužel želvička s větším poškozením krunýře umírá. Druhá se má čile k světu, alespoň co se jejího apetitu týče.
09/23 Po roce podáváme zprávu, jak se želvička má. Bohužel poškození krunýře a pravděpodobně orgánů uvnitř je tak velké, že v podstatě nepoužívá zadní nohy, pohybuje se pouze za pomoci předních nohou. V teráriu jsme museli místo lignocelu dát písek, po něm se jí lépe pohybuje. Jinak želvička krásně baští, nyní už dva měsíce si šmakuje na ibišcích, které miluje, a rozhodně roste, což je dobrá zpráva, že se jí dobře daří. V listopadu zvážíme a doplníme zde tabulku.
Zachara, klisna na ostatném řetězu
Ačkoliv si my, běžní chovatelé, nedokážeme představit upoutat jakékoliv zvíře na řetěz, jsou lidé, kteří mají dokonce i na ostatném řetězu i koně a příjde jim to úplně v pořádku.
Dlouhé psaní, velmi citlivý příběh... :(
Leyla, obrovitánská kobyla s drobným stařečkem
První kůň který se k nám dostal, byla obrovitánská kobyla, s pohnutým osudem, a jejíž příběh je smutný se vším všudy. Kobylu kdysi dávno koupil pán svým vnučkám a měl ji doma na zahradě. Dokud se vnučky staraly, kobyla byla v kondici, krmená, spokojená, stále v pohybu. Jak už to tak bývá, školní povinnosti, další koníčky zapříčinily stále menší četnost návštěv vnuček u dědy a tedy u kobylky. Sám dědeček postupem doby stárnul a starost kobylku byla nad jeho síly, zejména protože kobylka byla skutečně neskutečně vysoká a mohutná /170cm/. Došlo to tak daleko, že nakonec byla kobyla trvale zavřená ve stáji, protože dědeček manipulaci s ní absolutně nezvládal, síly mu prostě nestačily. Nedostatek dědečkovy síly se projevil také na množství poskytované potravy /sena/ kobylce. Život kobyle a možná i samotnému dědečkovi zachránil až kovář, kterého starý pán zavolal, protože kopyta byla už v hodně špatném stavu. Kovář neváhal a o svém hrůzostrašném nálezu ve stáji stařičkého pána se podělil dále. Slovo dalo slovo a kobyla stála u nás. Tak velkou ale hlavně mohutnou kobylu jsem upřímně viděla poprvé v životě, byť se daly spočítat na jejím těle všechna žebra, v objemu ji chybělo tak 200kg váhy, viditelná byla každá kostička na jinak mohutné hlavě, její mohutnost při troše představivosti byla znát....
Záznamy nebyly nalezeny...